Zeleninová pizza (pizza vegetariana): jaké víno nebo pivo se k ní hodí?

Pokud máte rádi odlehčenou vegetariánskou pizzu (pizza vegetariana) s čerstvou zeleninou, jako jsou papriky, olivy a cibule, použijte suché růžové nebo lehké bílé víno. Křupavý Sauvignon blanc s tóny citrusů a nádechem trávy nebo papriky je skvělou volbou vedle zelené zeleniny, jako je špenát nebo brokolice. 

Pizza parmigiana, která je inspirovaná italským pokrmem parmigiana di melanzane) je ozdobená obalovaným smaženým lilkem a dobře se k hodí lehké až středně plné červené víno, jako je Pinot Noir, Chianti nebo Barbera. Jasné ovocné tóny a lehká zemitost ve víně přináší to nejlepší z tohoto bohatého, aromatického jídla. Jaké pivo nebo víno se hodí k pizza ortolana (zelinářská pizza), pugliese a dalším druhům vegeteriánské pizzy?

Pizza Vegetariana

Vegetariánská pizza

Jak název napovídá, tento italský druh pizzy je vytvořen tak, aby oslovil vegetariánské patro. Pizza vegetariana se skládá ze základního těsta na pizzu, které je potřené rajčatovou omáčkou, mozzarellou a kombinací čerstvé sezónní zeleniny, typicky cukety, lilku a papriky, které jsou téměř vždy předvařené.

Mezi další typické polevy patří paprika, artyčoková srdce, špenát, mrkev, cibule, houby, kapary, celer, olivy a oregano. Pizza je obvykle zakončena kapkou olivového oleje a několika lístky čerstvé bazalky. Vegetariánská pizza se může snadno stát veganským jídlem, když vynecháte mozzarellu.

Pizza Parmigiana

Parmazánová pizza

Pizza parmigiana, inspirovaná jiným italským pokrmem – tradiční jihoitalskou specialitou, známou jako parmigiana di melanzane nebo lilkový parmezán – je chutným zpestřením tohoto pokrmu, který používá hlavní ingredience pokrmu jako polevu.

Tentu druh pizzy je tradičně přelit rajčatovou omáčkou, plátky lilku (které se obvykle smaží), sýrem mozzarella a velkým množstvím strouhaného sýra Grana Padano. Rajčatová omáčka je obvykle obohacena o česnek, cibuli, oregano a bazalku. Po upečení se pizza obvykle pokape olivovým olejem a navrchu se ozdobí lístky čerstvé bazalky.

Pizza Ortolana

Zelinářská pizza

Název této klasické italské pizzy v překladu znamená zelinářská pizza. Skládá se ze základního těsta na pizzu, které je potřeno rajčatovou omáčkou, přelité mozzarellou a grilovanými plátky lilku a cukety a následně zapečeno. Nakonec je pizza ortolana typicky pokapaná olivovým olejem a doplněná čerstvou bazalkou.

Pizza Melanzane

Lilková pizza

Pizza melanzane je italská lilková pizza. Pizza je tradičně politá rajčatovou omáčkou a přelitá sýrem mozzarella a plátky lilku, které se před použitím na pizzu obvykle smaží, restují nebo opékají. Mozzarella se někdy přidává ke konci pečení.

Jemná a masitá dužina lilků skvěle doplňuje základní pizzu se sýrem a rajčatovou omáčkou, jejíž chuť lze ještě zvýraznit kápnutím olivového oleje, hrstí čerstvých lístků bazalky nebo oregana.

Pizza Pugliese

Apulská pizza

Jak název napovídá, tento klasický italský druh pizzy je pojmenován podle regionu Puglia. Ve své nejjednodušší podobě je základní těsto na pizzu přelité rajčatovou omáčkou, mozzarellou a kroužky červené cibule. Typické variace zahrnují nahrazení mozzarelly sýrem Provolone nebo Pecorino a přidáním dalších přísad, jako jsou ančovičky, oregano, kapary nebo olivy.

Pizza Potatosa

Bramborová pizza

Pizza patatosa, je klasický druh bramborové pizzy, která je tradičně přelita rajčatovou omáčkou, mozzarellou a bramborami. Před naaranžováním na základ pizzy se brambory nakrájí na klínky nebo tenké plátky, poté se spojí s olivovým olejem a aromatickými bylinkami, jako je rozmarýn nebo tymián, které pokrmu dodají krásnou chuť a vůni.

V celé Itálii existuje mnoho verzí této pizzy, od těch, které vyžadují smažené brambory nebo bramborovou kaši místo pečených, až po ty, které používají jako základ obyčejnou bílou pizzu. V Itálii lze bramborovou pizzu nalézt v různých tvarech, včetně kruhových, podlouhlých nebo obdélníkových.

Doporučené nápoje k zeleninovým pizza: vegetariana, melanzane, ortolana, parmigiana, pugliese apod.

5/5

Dokonalé! Svatý grál, který chce většina gourmetů zažít! 

4/5

Skvělé velmi často doporučované snoubení!

3/5

Doporučované párování mnoha sommeliéry.

2/5

Netradiční snoubení, které může příjemně překvapit.

vyhnete se

Vyhněte se!

4/5

Nejpěstovanější odrůda italského regionu Piemont. Vyrábějí se z ní  červená vína pod označením Barbera d’Asti DOCG (častěji považována za kvalitnější) a Barbera d’Alba DOC. Má střední až tmavou barvu, nízké až střední třísloviny a vysokou kyselinu. Typické je aroma červených třešní a švestek, někdy i černého pepře. Vína jsou obvykle vyráběna ve dvou stylech: jako mladé a ovocné bez jakéhokoliv ovlivnění dubovým sudem a nebo jako barrique s kořenitou chutí.

4/5

Protože se jedná o dříve dozrávající odrůdu, je Pinot Noir nejvíce pěstován především v chladných a mírných klimatických oblastech pro pěstování vína. Jedná se tedy o perfektní modrou odrůdu pro burgunské vinohrady, kde je základní víno velmi lehké, často s vysokou kyselinou a s tóny dubového sudu pro dodání struktury. Ovšem vína z lepších poloh v Côte d’Or jsou intezivnější a komplexnější – od delikatních a téměř květinových až po spíše tříslovinové a kořenité. Ve velmi chladných ročnících je zde riziko, a to především u níže položených vinohradů, že víno bude nevyzrálé s vegetativními tóny mokrých listů, kapusty.

V Evropě je pro svůj Pinot Noir proslavené německé Bádensko. Skvělý Pinot Noir samozřejmě najdeme i v České republice a na Slovensku, samozřejmě pod názvem Rulandské modré. V Čechách je nejvíc zastoupeno na Roudnicku, Mělnicku a Mostecku. Na Moravě tuto odrůdu nalezneme v menším zastoupení ve všech vinařských podoblastech. Původně se v Čechách odrůda nazývala Roučí, protože její hrozny připomínalo rouno berančí. Právě takto nazvané víno z vinařství Stapleton-Springer z Bořetic, patří mezi moravskou klasiku z této odrůdy.

V Novém světě se nejkvalitnější Pinoty produkují v celé řadě regionů, např. Marlborough a Central Otago na Novém Zélandu, Yara Valley, australské regiony Mornington Peninsula a Tasmánie, Los Carneros a Sonoma v Kalifornii, Walker Bay v Jižní Africe nebo Casablanca Valley v Chile.

4/5

CHIANTI CLASSICO DOCG pochází z tradiční centrální části z vyšších nadmořských výšek, což zpomaluje zrání hroznů, zachovává šťavnatou kyselinu a bylinné tóny. Typické je aroma a chuť třešní.

CHIANTI CLASSICO RISERVA DOCG musí zrát minimálně 24 měsíců a z toho alespoň 3 měsíce v láhvi. Je na rozhodnutí vinaře, zda-li bude víno zrát v dubovém sudu a kolik měsíců. V praxi ovšem drtivá většina RISERVA vín zraje v dubovém sudu před uvedením na trh.

3/5
2/5

Napsat komentář