Tradiční pizza s rajčaty nebo i se sýrem mozzarella (margherita, marinara, caprese) a co k nim pít?

Pro klasickou neapolskou pizzu s rajčaty a/nebo s mozzarellou přemýšlejte o víně s dobrou kyselinou, výraznou ovocností, které bude bude krásně vyvažovat kyselost rajčat. Pokud toužíte po italských červených, pak to může být Barbera d’Asti, lehké styly Sangiovese nebo dokonce Frappato ze Sicílie. Pizza je žvýkací (těsto), krémová (sýr) a kyselá (rajčatová omáčka), takže něco křupavého, strukturovaného a pikantního jako je šumivé Prosecco vytvoří rovněž osvěžující kombinaci. Můžete také zvážit odrůdu Gamay z Beaujolais nebo Valpolicella z italského Benátska (nikoliv ovšem Amarone). 

K pizze pijí Italové většinou pivo.  Spousta lidí doporučí nenáročný ležák k jednoduché sýrové pizze.  Osobně ovšem dávám přednost k trochu více nachmelenému bratranci Kölsch, který je stále dostatečně lehký, aby nepřebil pizzu, ale má trochu výraznější chuť, aby odpovídala bohaté kyselosti rajčatového základu. Jaká další vína, piva  a dokonce vodu k těmto druhům pizzy doporučujeme?

Pizza Margherita

Pizza Margherita je pochoutka, která se doslova hodí pro královnu. V roce 1889 navštívila královna Margherita Savojská Neapol, kde jí byla naservírována pizza, která měla připomínat barvy italské vlajky: červená rajčata, bílý sýr mozzarella a zelená bazalka.

Pro královnu ji vytvořil šéfkuchař jménem Raffaele Esposito z Pizzeria Brandi, kterému je připisován její vynález. Královna toto jídlo milovala a Esposito jej pojmenoval po ní – pizza Margherita.  Ovšem taková pizza se dělala i dříve a lze ji datovat minimálně do roku 1866, kdy mezi nejoblíbenější ingredience na pizzu patřila bazalka, sýr a rajčata. , ale pizza se ještě nejmenovala Margherita.

Pizza Marinara

Marinara je neapolská pizza s omáčkou z rajčat, oregana, česneku, extra panenského olivového oleje a někdy i čerstvé bazalky. Její název není odvozen od všeobecného přesvědčení, že na ní jsou mořské plody, ale protože to bylo základní jídlo rybářů, kteří ho konzumovali po návratu domů z rybolovu v Neapolském zálivu.

Někteří tvrdí, že byla poprvé vytvořena v Pizzerii Port’Alba v roce 1734, která je považována za nejstarší pizzerii na světě. Marinara je součástí chráněných pizz Napoletana se specifickými pravidly týkajícími se výrobního procesu, těsta a klíčových ingrediencí používaných při výrobě pizzy.

Neapolská pizza

Nejreprezentativnější italský kulinářský výtvor, pravá neapolská pizza se vyrábí z několika jednoduchých ingrediencí a připravuje se pouze ve dvou variantách – marinara, základní neapolská pizza přelitá rajčatovou omáčkou ochucenou česnekem a oreganem a margherita, která je přelita s rajčaty, mozzarellou a lístky čerstvé bazalky, lahodná kombinace, jejíž barvy údajně představují italskou vlajku.

Kůrka je ve spodní části velmi tenká a těsto se po stranách nafukuje, což má za následek vzdušnou kůrku, která by při správném pečení měla mít typické spálené „leopardí skvrny“. Počátky tohoto ikonického neapolského pokrmu lze vysledovat do počátku 18. století, kdy to, co dnes známe jako pizza marinara, poprvé popsal italský kuchař, spisovatel a filozof Vincenzo Corrado ve svém pojednání o stravovacích zvycích obyvatel Neapole.

Pizza Caprese

Jedná se o druh italské pizzy, která je tradičně doplněna cherry rajčaty, buvolí mozzarellou, olivovým olejem a lístky čerstvé bazalky. Poskytuje skvělý způsob, jak spotřebovat zbytky rajčat. Někteří kuchaři rádi doplňují kapkou balzamikové redukce navrch.

Doporučené nápoje k pizza margherita, marinara nebo caprese

5/5

Dokonalé! Svatý grál, který chce většina gourmetů zažít! 

4/5

Skvělé velmi často doporučované snoubení!

3/5

Doporučované párování mnoha sommeliéry.

2/5

Netradiční snoubení, které může příjemně překvapit.

vyhnete se

Vyhněte se!

4/5

Nejpěstovanější odrůda italského regionu Piemont. Vyrábějí se z ní  červená vína pod označením Barbera d’Asti DOCG (častěji považována za kvalitnější) a Barbera d’Alba DOC. Má střední až tmavou barvu, nízké až střední třísloviny a vysokou kyselinu. Typické je aroma červených třešní a švestek, někdy i černého pepře. Vína jsou obvykle vyráběna ve dvou stylech: jako mladé a ovocné bez jakéhokoliv ovlivnění dubovým sudem a nebo jako barrique s kořenitou chutí.

4/5

CHIANTI CLASSICO DOCG pochází z tradiční centrální části z vyšších nadmořských výšek, což zpomaluje zrání hroznů, zachovává šťavnatou kyselinu a bylinné tóny. Typické je aroma a chuť třešní.

4/5
4/5
3/5

Delikátně aromatická odrůda pěstována kolem středověkého města San Gimignano.

4/5

Jak ZINFANDEL tak i italské PRIMITIVO jsou geneticky identické s chorvatskou odrůdou CRLJENAK a TRIBIDRAG. Podle vědeckých výzkumů se zdá, že se jedná o odrůdu, která se v dnešním Chorvatsku, tehdejší Dalmácii pěstovala několik tisíciletí. Odrůda známá jako Zinfandel se poprvé objevila v New Yorku na ostrovu Long Island kolem roku 1829. Krátce poté Bosňan Samuel Perkins začal víno s touto odrůdou prodávat pod jménem “Zenfendal”. Do Kalifornie se Primitivo dostalo v roce 1850 během Zlaté horečky a právě zde si získalo ohromné renomé a popularitu.

Dnes je tato odrůda nejrozšířenější v U.S.A. (apelace Lodi, Sonoma, Paso Robles) a v italské Puglii.

Většina vín představuje jednoduchá a ovocná vína k rychlému pití, většinou jako PUGLIA IGT.

Nejlepší exempláře jsou ale plné, se střední úrovní taninů a kyselosti, s vysokým alkoholem. Typické je aroma ostružin, jahod, kompotovaných broskví, skořice a sladkého tabáku. 

3/5
3/5

V rámci této generické apelace existují vybrané obce, které mohou svá vína deklarovat jako CÔTES DU RHÔNE VILLAGES. Vína musí ovšem splňovat přísnější podmínky než obecná apelace Côte du Rhône, např. minimální obsah alkoholu, maximální výnos na ha a vyšší podíl odrůd Grenache, Syrah a Mourvédre v cuvée.

Existuje několik obcí, které mohou na etiketu přidat i jméno své vesnice, pokud víno pochází 100% z místních vinohradů, např. Côte du Rhône Villages Cairanne. Jedná se o nejkvalitnější vína mimo proslavená cru. Takto označená vína mají více těla, strukturu a projev kořenitého červeného ovoce v porování s víny prodávanými pod etiketou Côte du Rhône. 

3/5

Odrůda Montepulciano poskytuje vinařům vysokou úroveň barviva, je tedy tmavé, a tříslovin. Má střední kyselinu. Typická je chuť po švestce a černých třešních. Většinou se jedná o jednoduchá a ovocná vína vyrobená bez zrání v dubových sudech. Existují ovšem i koncentrovanější příklady vín, které po kratší dobu zrály v dubu.

3/5

Protože se jedná o dříve dozrávající odrůdu, je Pinot Noir nejvíce pěstován především v chladných a mírných klimatických oblastech pro pěstování vína. Jedná se tedy o perfektní modrou odrůdu pro burgunské vinohrady, kde je základní víno velmi lehké, často s vysokou kyselinou a s tóny dubového sudu pro dodání struktury. Ovšem vína z lepších poloh v Côte d’Or jsou intezivnější a komplexnější – od delikatních a téměř květinových až po spíše tříslovinové a kořenité. Ve velmi chladných ročnících je zde riziko, a to především u níže položených vinohradů, že víno bude nevyzrálé s vegetativními tóny mokrých listů, kapusty.

V Evropě je pro svůj Pinot Noir proslavené německé Bádensko. Skvělý Pinot Noir samozřejmě najdeme i v České republice a na Slovensku, samozřejmě pod názvem Rulandské modré. V Čechách je nejvíc zastoupeno na Roudnicku, Mělnicku a Mostecku. Na Moravě tuto odrůdu nalezneme v menším zastoupení ve všech vinařských podoblastech. Původně se v Čechách odrůda nazývala Roučí, protože její hrozny připomínalo rouno berančí. Právě takto nazvané víno z vinařství Stapleton-Springer z Bořetic, patří mezi moravskou klasiku z této odrůdy.

V Novém světě se nejkvalitnější Pinoty produkují v celé řadě regionů, např. Marlborough a Central Otago na Novém Zélandu, Yara Valley, australské regiony Mornington Peninsula a Tasmánie, Los Carneros a Sonoma v Kalifornii, Walker Bay v Jižní Africe nebo Casablanca Valley v Chile.

3/5

Australský Shiraz je vyráběn ze stejné odrůdy jako francouzský Syrah. Jinde ve světě je většinou tato odrůda pojmenována podle své francouzské varianty. Australský koncentrovaný a více ovocitější styl si přímo říkal o odlišné pojmenování. Bylo rozhodnuto, že se australská verze Syrahu, tedy “Shiraz”, pojmenuje podle iráckého, resp. perského města, kde byla podle legendy poprvé pěstována. Podle legendy ji do francouzského Marseille přivezly Féničané kolem roku 600 př. n. l. Křižáci ji prý mezi lety 1095 a 1291 přivezli z Persie až do údolí řeky Rhôny. Ovšem tato legenda je mylná. Křižáci vždy operovali ve Svaté zemi a nikdy nešli tak daleko za její hranice, tedy až do Persie. Její původním domovem je skutečně severní Rhôna, především apelace Hermitage a Côte-Rôtie.

Světoznámý australský Shiraz z horských regionů Hunter a Barossa Valley se projevuje aroma koncentrovaného černého ovoce, s lehce zemitým a kořenitým charakterem. V chladnějších australských regionech (např. Great Southern, Geelong a Heathcote) se výrábějí přímější, více pepřové styly, které jsou podobnější vínům ze Severní Rhôny ve Francii, která je považována za domov této odrůdy.

3/5

VALPOLICELLA je severo-západně od města Verona. Hlavní odrůda cuvée je místní CORVINA, která má tenkou slupku, a proto také středně intenzivní barvu a taniny. Do cuvée jsou samozřejmě přidávány další místní odrůdy. Vína z celého regionu mohou být označena jako VALPOLICELLA DOC. Vína z kopcovitých vinic jsou deklarována jako VALPOLICELLA CLASSICO DOC. Vína jsou jednoduchá a ovocná s nižšími tříslovinami, chutí červených třešní, většinou bez zrání v dubových sudech. Jsou určena k okamžitému vypití. Rozhodně je nezaměňujte za charakterově jiné víno AMARONE DELLA VALPOLICELLA, které se ve stejném regionu a ze stejných odrůd zpracovává metodou “passito”. Těstoviny se rozhodně více hodí k jednodušší VALPOLICELLA.

3/5
2/5

Dolcetto znamená italsky “sladoučká věcička”. Jedná se o velmi rozšířenou odrůdu oblasti kolem měst Asti a Alba. DOLCETTO D’ALBA DOC dává nejfajnovější vína s tmavou rubínovou barvou, střední kyselostí a středními až vyšší taniny. Aroma švestek, červených třešní a sušených bylinek. Pijte raději mladé, ale nejlepší exempláře mohou zrát několik let.

2/5

Stará modrá odrůda, která vznikla jako náhodný kříženec Heunisch pravděpodobně na uzemí dnešní Dalmacie, Rakouska nebo Maďarska. Přesné místo původu není dodnes známo. Dnes se pěstuje především ve středoevropských vinařských oblastech. Je to druhá nejpěstovanější modrá odrůda v Rakousku (po Zweigeltu). V Maďarsku se pěstuje na více než 8,000 ha, a to především v oblastech Kunság, Eger a Sopron (u hranic s Rakouskem). U nás se jedná o nejpěstovanější modrou odrůdu v Mikulovské a Velkopavlovické podoblasti. Nejkvalitnější vína ukáží svůj maximální potenciál po několikaletém zrání.

2/5

Napsat komentář