Mimořádné jarní mrazy způsobily katastrofu napříč vinařskými regiony Francie. Jak vinaři bojují?

V prvním dubnovém týdnu 2021 uhodily na vinice slavných francouzských  vinařských regionů na toto období extrémní mrazy – tři  chladné noci s teplotou pod bodem mrazu zničili podle některých odhadů až 30-80% letošní úrody. A to napříč Francií – od Burgundska přes Champagne, Bordeaux, Languedoc, Jura až po údolí řeky Rhône. Proč je teplota pár stupňů pod nulou v tomto období tak devastující? A jak s tím vinaři mohou bojovat?

Proč je jarní mráz problém, když réva vydrží v zimě až -20 °C?

V zimních období, kdy teploty klesnou pod 10°C se začne réva ukládat k zimnímu spánku. Réva  v tomto období uchovává veškerou vláhu a carbohydráty akumulované z posledního vegetačního cyklu do kořenového systému, kmínku a dřevnatých části keře. V tomto zimním spánku réva odolá i velkým mrazům. Ovšem teploty pod -20 °C ji mohou poškodit nebo zabít. Existuje celá řada vinohradnických technik, které jsou používány k ochraně révových keřů v oblastech s tuhými zimními mrazy. 

Réva v zimě většinou dobře snaží teploty do -20 °C.

Jakmile se ovšem na jaře začnou teploty zvyšovat (obvykle musí být průměrná teplota kolem 10 °C), réva se probouzí a začne rašit. Rašící očka a mladé zelené výhonky mají vysoký obsah vody, a tak je mráz usmrtí, což má dramatický dopad na množství úrody. Jakmile jsou pupeny a mladé výhonky zničeny, réva začne rašit z tzv. sekundárních oček. Ovšem tyto výhonky jsou méně plodné a trvá jim déle než na nich hrozny plně vyzrají – což přináší vinařům zase problémy s podzimními dešti a mrazy.

Rašící očka révy: jejich otvírání závisí na odrůdě a klimatických podmínkách.
Mrazem poškozené mladé výhonky révy

Jak vinaři s jarními mrazy bojují?

Vinaři mají několik možností ochránit své vinice, pokud mráz uhodí. Všechny jsou nákladné. Navíc v případě adventivního mrazu (tj. kdy dochází k přesunu obrovského množství chladného mrazivého vzduchu z chladných oblastí) je pouze jedna metoda skutečně efektivní. Ostatní metody jsou učinné spíše v případě tzv. radioativního mrazu, který vzniká o velmi chladných nocích, kdy je půda zahřáta během dne a uvolňuje teplo během noci. Během bezvětrných nocí se mrazivý vzduch udržuje těsně nad povrchem. A protože je chladnější vzduch hustší než ten teplejší, akumuluje se v údolích a na rovinách.

Vodní rozprašovače

Pokud má vinice vybudovanou umělou závlahu, potom mohou být proti mrazu použity rozprašovače. Někdy bývají instalovány pouze právě pro případ jarních mrazů. Když totiž voda kolem rostliny zamrzá, uvolňuje skryté teplo a jednotlivé části rostliny před mrazem chrání. V podstatě se jedná o jedinou skutečně učinou metodu v případě adventivních mrazů.

Propanbutanové nebo olejové ohřívače

Zapálané propanbutanové nebo olejové ohřívače jsou umisťovány ve vinici a zažehnuty v případě třeskutých mrazů. Jejich nevýhodou jsou ovšem vysoké náklady na lidské zdroje i pohonné látky. Současně samozřejmě  toto řešení dramaticky přispívá k znečištění ovzduší. Právě toto řešení v oblasti Bordeaux vedlo k mnoha stížnostem “zelených” politiků i místních obyvatel na způsobený smog a velmi zhoršenou kvalitu ovzduší v městě Bordeaux.

Kouř ze zažehnutých ohňů ve vinicích v oblasti Vouvray v centrální oblasti řeky Loiry

Ventilátory

Ventilátor na rozhánění mrznoucího vzduchu

Obrovské ventilátory vhánějí teplý vzduch z 4 – 7 metrové výšky směrem k půdě vinice, kterou tak ohřívají. Bohužel je tato metoda účinná, pouze pokud  je vrstva studeného vzduchu do 10 metrů nad zemí. Některé studie ukazují, že se značné investice do nich vrátí, pokud se radioativní mráz objevuje v průměru jednou za pět let.

Helikoptéry

Helikoptéry rozhánějí studený vzduch v Burgundsku

Helikoptéry plní v podstatě stejnou funkci jako obří větrné ventilátory. Jsou velmi drahé, ale vyplatí se v případě závažného a krátkodobého radioativního mrazu.

Co se ve Francii děje?

Všech 65 apelací v Bordeaux bylo zasaženo mrazem -5 °C. Ve slavné oblasti Sauternes byla pravděpodobně zničena úroda z 90%. V některých vinicích v burgundském Chablis se odhaduje poškození úrody na 40-50%. Francouzský ministr zemědělství označuje vzniklou situaci jako historickou zemědělskou katastrofu, která nemá za několik desítek let ve Francii obdoby. Někteří vinaři shrnují svůj neúspěšný boj s mrazem: “Zvedne se Vám žaludek, když strávíte celou noc a ráno zapalováním ohřívačů, a poté vidíte jak zmrzlé listy a výhonky révy po 2 – 3 hodinách na slunci zšednou a zčernají. “

A co v Česku?

Slzení révy: Jakmile se půda ohřeje, réva se probudí a vytlačuje mízu z konců výhonků. Každý keř ztrácí 0,5 - 5,5 litrů mízy. Slzení je signálem k provedení řezu pro jarní růst, což je ovšem pro vinaře problematické - jakmile je réva prořezaná, je velmi zranitelná mrazem.

Réva ve většině českých a moravských vinohradů teprve “slzí”, a ještě nezačala rašit. Takže čeští vinaři naštěstí nejsou posledními mrazy tolik ohroženi jako jejich francouzští kolegové. Čeští ovocnáři a sadaři ovšem jsou často poškozeni, neboť některé ovocné sady již pučet začaly. Držíme všem palce, aby vzniklou situaci dobře zvládly.



Mohlo by Vás zajímat

Chateau RousselleChateau Rousselle: Jak se stát bez zkušeností majitelem slavného chateau v Bordeaux a začít tvořit top červená? Rozhovor: Vincent Lamaitre – z manažera v korporaci majitelem Chateau Rousselle v Bordeaux Žebříček 30 nejlepších producentů Šampaňského | Champagne Champagne | Šampaňské: Vše co byste měli vědět

Napsat komentář