Jahody, jahodové dezerty a párování s nápoji

Jahoda je všestranně použitelným plodem. Chutná výtečně čerstvá, v koláčích, buchtách, dortech nebo jako zavařenina. Je skvělá i v rukolovém salátu s balsamikovou zálivkou. 

Obecně se považuje za ideálního partnera k jahodám Champagne brut nebo suché šumivé víno. Jde však o velký omyl – k jahodám rozhodně doporučuji spíše polosladké šumivé víno, např. Champagne Demi-sec a nebo Champagne rosé. Navíc rozhodně nevhazujte jahodu do sklenky s šumivým vínem. Proč? A které další nápoje výborně chuťově doplní jahody a jahodové dezerty?

Původ jahod: od antiky až po 18. století

Již staří Římané ji znali, pěstovali a cenili si jí. Tehdy se jednalo o jahody lesní, které podávali se smetanou nebo jako bowle. Římané stvořili o jejich vzniku i nádhernou legendu, která se v různých obměnách tradovala po celá staletí. Krásná bohyně lásky Afrodité si mohla srdce vyplakat a uronila slzy poté, co divoký kanec zabil nejkrásnějšího muže té doby – syna kyperského krále Adonise. Její božské slzy se proměnily v užasné sladké a voňavé lesní jahůdky, které svým tvarem připomínají její srdce. 

Ještě ve středověku budily jahody respekt jako symbol lásky, svádění a nespoutané vášně. Byly podávány na slavnostních tabulích královských dvorů. Tehdejší lékaři je předepisovali jako obklad na sluncem spálenou pleť a na bělení zubů. 

Tehdy se skutečně jednalo pouze o drobné jahody lesní. Za obrovské a šťavnaté jahody vděčíme americkým indiánským kmenům, které vyštlechtili dve odrůdy – jednu na severu Ameriky a druhou v okolí dnešního Chile. A španělští dobyvatelé je samozřejmě dovezli do Evropy.

Jahody, které známe dnes, tedy jahodník zahradní vznikl až na počátku 18. století v Nizozemsku křížením chilských a severoamerických nachových jahod. Dnes existuje přes 1000 velkoplodých kulturních druhů jahod. 

Doporučená vína a nápoje pro párování s jahodami a jahodovými dezerty

5/5

Dokonalé! Svatý grál, který chce většina gourmetů zažít! 

4/5

Skvělé velmi často doporučované snoubení!

3/5

Doporučované párování mnoha sommeliéry.

2/5

Netradiční snoubení, které může příjemně překvapit.

vyhnete se

Vyhněte se!

4/5

Sladké bílé víno z Bordeaux z odrůd Semillon a Sauvignon blanc; vzniká zpracováním hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis Cinerea. Díky této plísni se z bobulí odpaří voda a zpracovávaný mošt má velkou koncentraci cukrů a kyselin.

3/5

Francouzské fortifikované víno na bázi odrůdy Grenache. Jedná se v podstatě o víno portského typu z jihofrancouzského regionu Roussilon. Hodí se také především ke krémovým a bohatým dezertům. Podávat vychlazené na 16-18 °C. Další fortifikované francouzské víno MAURY je také skvělou alternativou.

3/5
"Jedno z mých nejlepších párování, které jsem vytvořil, byly jahody marinované v Champagne podávané s čajem Kyoto Cherry Rose. Jedná se o tradiční japonský čaj sencha smíchaný se sušenými třešňovými kvítky. Tento čaj je zde již po staletí a jeho míchání může někdo považovat za znesvecení tradice. Ale já to udělal. Chutnalo to opravdu skvěle."
Michael Obnowlenny
1. kanadský čajový somelier
3/5

LEDOVÉ VÍNO , má výrazné aroma, nižší obsah alkoholu (8-9 °C) a vysoký zbytkový cukr. Víno je zpracováno z moštu, u kterého došlo ke koncentraci cukrů a kyselin úbytkem tekutiny (vody) zmrznutím, tj. vymrznutím vody v dužině hroznů. V Česku může být takto označováno, pokud cukernatost moštu dosáhla alespoň 27°  ČNM a současně byly hrozny sklízeny při minimálně -7°C. Při zpracování, tj. před vylisováním hroznů nesmí dojít k jejich rozmrznutí. Ledové víno si zachovává díky způsobu zpracování čistý odrůdový charakter (na rozdíl od vín botrytických či slámových).

3/5

Fortifikované víno z jižní Côte-de-Rhône. Obsah alkoholu 15-21%, minimálně 100g/l zbytkového cukru, tj. velmi sladké víno. Postaveno na odrůdě Muscat á Petits Grains Blanc.

3/5

Protože se jedná o dříve dozrávající odrůdu, je Pinot Noir nejvíce pěstován především v chladných a mírných klimatických oblastech pro pěstování vína. Jedná se tedy o perfektní modrou odrůdu pro burgunské vinohrady, kde je základní víno velmi lehké, často s vysokou kyselinou a s tóny dubového sudu pro dodání struktury. Ovšem vína z lepších poloh v Côte d’Or jsou intezivnější a komplexnější – od delikatních a téměř květinových až po spíše tříslovinové a kořenité. Ve velmi chladných ročnících je zde riziko, a to především u níže položených vinohradů, že víno bude nevyzrálé s vegetativními tóny mokrých listů, kapusty.

V Evropě je pro svůj Pinot Noir proslavené německé Bádensko. Skvělý Pinot Noir samozřejmě najdeme i v České republice a na Slovensku, samozřejmě pod názvem Rulandské modré. V Čechách je nejvíc zastoupeno na Roudnicku, Mělnicku a Mostecku. Na Moravě tuto odrůdu nalezneme v menším zastoupení ve všech vinařských podoblastech. Původně se v Čechách odrůda nazývala Roučí, protože její hrozny připomínalo rouno berančí. Právě takto nazvané víno z vinařství Stapleton-Springer z Bořetic, patří mezi moravskou klasiku z této odrůdy.

V Novém světě se nejkvalitnější Pinoty produkují v celé řadě regionů, např. Marlborough a Central Otago na Novém Zélandu, Yara Valley, australské regiony Mornington Peninsula a Tasmánie, Los Carneros a Sonoma v Kalifornii, Walker Bay v Jižní Africe nebo Casablanca Valley v Chile.

3/5

RUBY zraje 1-3 roky v sudech, podávejte vychlazené na 16-18 °C.

TAWNY je vlastně portské Ruby, které zráním po dobu 6-8 let získává jantarový odstín a aroma vlašských ořechů, koření, lékořice a přezrálého ovoce. Ideální servírovací teplota 14-16 °C.

3/5
2/5
2/5
2/5
2/5

Největším pěstitelem této odrůdy je stále Francie (Rhône, Languedoc-Roussillon). Typicky se jedná o vína plného těla, velmi aromatická, s tóny třešňového květu a meruněk, chutí peckového ovoce. Víno má nízkou kyselinu, ale vysoký alkohol. 

Napsat komentář