No dobře, tato odrůda je doma na jihozápadě Francie, kde ji ještě dnes někdy říkají Côt. Ale zkuste to říci dnešnímu milovníkovi vína. Je obrovská pravděpodobnost, že dnešní vínomil, když uslyší Malbec, řekne Argentina. A v podstatě bude mít pravdu. Pokud byste na přelomu tisíciletí položil otázku: “Co to je Malbec?”, setkal byste se s pohledem do prázdna a ztrátou zájmu. Díky argentinských vinařům je v dnešní době Malbec novou hvězdou mezi červenými víny.
Obsah | Rychlé odkazy
Odkud starobylý kříženec vlastně pochází?
Malbec je starobylá, středně až pozdně dozrávající moštová odrůda révy vinné. Pochází z Francie, i když její původ není dodnes jasný. Nejpravděpodobnější domovinou této odrůdy je provincie Quercy ve Francii, v centru Cahors, kde vznikla spontánním křížením odrůd Magdeleine Nore des Charantes a Prunelard. Odtud se v 18. století dostala do Bordeaux. Přesto byla již předtím temná vína z Cahors využívána v Bordeaux cuvée pro zlepšení barvy. Ovšem v Bordeaux se vinice Malbec přestaly obnovovat po velkých mrazech v roce 1956. Zjemňování Bordeaux cuvée tak převzala odrůda Merlot, která je méně náchylná k problému nazývaném coulure (tj. větší množství květů révy není opilováno), plísním a dává spolehlivou úrodu.
V kterých oblastech Malbec dominuje?
Malbec je součástí celé řady cuvée na francouzském Jihozápadě, ale prim hraje pouze v Cahors, kde musí tvořit alespoň 70% cuvée. V teplých a suchých letech (které nejsou až tak běžné) dává hluboce temná vína s chutí švestek a tabákového listí. Velmi omezené výsadby jsou i v údolí řeky Loiry (pod názvem Côt), kde ovšem jen velmi zřídka plně vyzraje.
Do Argentiny se Malbec dostal v roce 1852. Řízky ovšem pocházely z Bordeaux, a nikoliv z Cahors, což je jedním z důvodů, proč se odrůda v Argentině projevuje jinak než v Cahors. V Argentině je o dost větší diverzita klonů než ve Francii. Nejlepší polohy se nacházejí v apelaci Mendoza v nadmořském výšce kolem 1000m n.m., což pokrývá velkou část oblasti Uco Valley (viz. titulní obrázek), které se postupně zvedá až k Andám. Vistalba, Luján de Cajo, Agrelo jsou přední oblasti kolem města Mendoza. La Consulta, Tugungato and Gualtallary jsou důležité v Uco. Nejnověji, vína z vysoké nadmořské výšky nad 1440m n. m. a výše mají eleganci, jemné taniny, lepší kyselinu a skvělou chuť tmavého ovoce.
Kde se ještě Malbec pěstuje?
V Chile se odrůda Malbec také pěstuje. Daří se jí tam především na chladnějších místech. V AVA North Coast v Kalifornii se tato tmavá odrůda používá do cuvée k ostatním odrůdám. Ve státu Washington v AVA Columbia Valley se objevují i odrůdová vína. V Jižní Austrálii existuje několik historických vinic s touto odrůdou. Na Novém Zélandu jen pár tratí, kde do cuvée přispívá svou bohatostí a vůní.
Pod jakými názvy můžete odrůdu Malbec ještě najít?
V údolí řeky Loiry a na francouzském Jihozápadě je Malbec znám jako Cot nebo C ôt. V Cahors se jí někdy říká Auxerrois, ale nejedná se o stejné odrůdu jako bílý Auxerrois z Alsaska. Na Pravém břehu v Bordeaux, kolem Libourne jí říkají Pressac. V Argentině samozřejmě najdete především označení Malbec, ale můžete narazit i na Malbeck.
Jaké jsou typické profily stylů vín z odrůdy Malbec?
1
Jihozápad Francie, Cahors
Vzhled
Aroma
Chuť
Servis & Archivace
Vína z Cahors mohou trochu připomínat Bordeaux, ale mají tmavší barvu, v aroma více tónů červených švestek, blum a čokolády a drsnější taniny. Třísloviny někdy způsobují, že je mladé víno nepřístupné. Zráním se ve víně začne objevovat zemité aroma s tóny lesního podrostu (sous-bois) a animálnosti. Kyselina je vysoká, úroveň alkoholu spíše střední s průměrně plným tělem. Nejlepší exempláře zrají v nových dubových sudech.
2
Argentina
Vzhled
Aroma
Chuť
Servis & Archivace
Argentinský Malbec má velmi tmavou barvu, téměř až inkoustově temnou. Všechna vína Malbec jsou charakteristická svým švestkovým profilem, ale zatímco vína z Cahors jsou většinou více zemitá s tóny inkoustu a železa, argentinský Malbec je vyzrálejší, téměř džemovitý, s tóny koření jako skořice a muškátový oříšek. V chuti má víno plné tělo s měkkými a sametovými tříslovinami, vysokým alkoholem a v mnoha případech i s nízkou až střední kyselinou. Zrání v nových dubových sudech je hojně využíváno a přidává další dimenzi.
