Každý rok, přesně o půlnoci, začíná třetí čtvrtek v listopadu svátek mladého vína z jihu Burgundska, přesněji z oblasti Beaujolais. Ve Francii jde téměř o státní svátek. Někteří toto mladé víno považují za božské. Ale jsou i tací, kteří tvrdí, že jde o podvod a nejde o skutečné víno. V každém případě je užasné, že vinaři tohoto regionu dokáží vyprodukovat 30 millionů lahví Beaujolais Nouveau a distribuovat je do více než 100 zemí světa. A to navíc 60 dní od doby, kdy byly hrozny ještě ve vinici. Ovšem Beaujolais umí nabídnout mnohem více – vína z 10 cru patří mezi opravdu špičková vína Burgundska. Při stále rostoucí ceně červených burgundských z Côte d’Or, jde o vynikající a cenově dostupnou alternativu.
Obsah | Rychlé odkazy
Jak mladá vína z Francie pobláznila celý svět?
Původně bylo víno Beaujolais Nouveau stvořeno, aby mohli pracující na vinici oslavit konec sklizně. Postupně se toto mladičké červené víno začalo objevovat v Lyonu a dalších městech v okolí Beaujolais. Jakmile ho ovšem objevili Pařížané, začal skutečný závod. Na počátku 60. let spatřil místní vinohradník Georges Duboeuf v tomto jednoduchém víně obrovský potenciál a rozhodl se propagovat závod o to, který vinař dostane do Paříze první lahev vína z letošní sklizně.
Poté se toto mladé víno rozšířilo do Evropy, v 80. letech do Severní Ameriky a v 90. letech do Asie. Na konci 80. let se 60% veškeré vinařské produkce regionu Beaujolais prodalo v listopadu. A nešlo přitom o kvalitu, bylo to zkrátka trendy. V současné době tvoří Beaujolais Nouveau asi 25% produkce celého regionu.
Synonymem vín Beaujolais Nouveau je Beaujolais Primeur, což je označení používající se především ve Francii. Šílenství už samozřejmě pominulo. Vinařství z jižní polokoule nám mohou nabídnout daleko lepší mladá vína z letošní sklizně, abychom mohli oslavit tradičním způsobem listopad. Přesto se stala tato mladá francouzská vína vzorem pro celou řadu vinařských zemí. Česká republika a Slovensko nejsou výjimkou. V ČR 11. listopadu oslavujeme nová Svatomartinská vína a na Slovensku 25. listopadu vína Svatokatarinská.
Kde se bere tolik osvěžující ovocnost ?
Pití Beaujolais Nouveau je především zábavou, protože se jedná o víno jednoduché a plné ovocnosti. Mladé víno z odrůdy Gamay je lehké v těle a má nízkou úroveň taninu (tříslovin). Jeho největší devizou je ovšem aroma a chuť po červeném ovoci, často s tóny třešnovice, banánu a skořici. Tento styl vína se produkuje především z hroznů pocházejících z východní a jižní časti regionu Beaujolais. Vysoká míra ovocnosti je zajištěna především díky karbonické nebo semikarbonické maceraci, kdy se pro fermentaci používají celé hrozny, které jsou sbírany ručně.
Co to je karbonická a semikarbonická macerace? A jaký má vliv na styl vína?
Většina červeného vína se vyrábí z drcených hroznů. Ovšem někdy se k fermentaci používají celé nedotčené hrozny. Těmito celými hrozny je vyplněna celá kvasná nádoba, která je napuštěna oxidem uhličitým CO2 (karbonická macerace). Cílem této techniky je vytvořit prostředí, kdy kyslík nepřijde vůbec do kontaktu s ovocem. Takové prostředí způsobuje, že se alkohol začne tvořit přímo v bobulích hroznů, aniž by to bylo způsobeno kvasinkami (anaerobní metabolismus). Jedná se o tzv. vnitrobuněčnou fermentaci. Jakmile dosáhne alkohol 2%, bobule začnou praskat a hrozny začnou pouštět šťávu.
Pokud do nádoby není napuštěn CO2, jedná se o tzv. semikarbonickou maceraci; CO2 začne vznikat přirozeně praskáním bobulí na dně a jejich spontání fermentací. Jak vznikající CO2 postupuje tankem vzhuru, probíhá anitrobuněčná fermentace jako u klasické karbonické macerace.
Poté jsou hrozny většinou lisovány a fermentace se dokončuje tak, aby nedošlo k dalšímu kontaktu se slupkami. Z takto kvašených vín se extrahuje jen malé množství tříslovin. Vznikají tak vína jemná, plná ovoce a typického aroma nakládaných třešní, banánů, žvýkačky nebo skořice. Vína ze semi-karbonické macerace mají o něce lépe propojené aroma z vnitrobuněčné fermentace s primárním aroma z vlastních hroznů; mají tak více svěží ovocitý charakter.
Nutno říci, že se opravdu jedná o nejznámější francouzské víno a nikoliv to nejlepší. Někteří tvrdí, že vína někdy chutnají a páchnou po žvýkací gumě nebo jako lak na nehty. Odborníci je někdy označují jako “lízátková vína”. Žvýkací guma se v tomto víně projeví pokud je fermentační teplota karbonické macerace hraničně nízká. Pokud se víno projevuje lakem na nehty, potom jde samozřejmě o vadu vína.
Jak Beaujolais Nouveau podávat?
Vína se mohou prodávat nejpozději do 31. srpna. Doporučuji je ovšem zkonzumovat ještě do konce kalendářního roku. Jejich ovocnost a svěžest po Novém roce začíná rychle uvadat. Vína by se měla podávat lehce vychlazená kolem 13 °C.
Vína Beaujolais Nouveau jsou především svěží a ovocná, určená k rychlé a běžné konzumaci. Jde především o každoroční oslavu konce sklizně. Osobně je mám rád, stejně jako naše Svatomartinská či slovenská Svatokatarinská vína. Neočekávám od nich nejskvělejší zážitek, ale přesto jejich každoroční ochutnávání považuji za nezbytný rituál.
Jaká kvalitní vína může region Beaujolais ještě nabídnout?
Marketingový úspěch mladých a jednoduchých vín Beaujolais Nouvau se stal ovšem osudný seriozním a skvělým vínům z tohoto regionu. Image levných a jednoduchých vín z Beaujolais má samozřejmě vliv i na odbyt a ceny těch nejlepších vín z odrůdy Gamay na světě, které pocházejí ze stejného regionu. Není to ale příležitost pro milovníky vín, jak ochutnat skvělá vína za příznivé ceny?
Přejete-li si zkusit skutečné Beaujolais, zvolte některá vína ze severu a západu regionu. Můžete zde najít vinice na žulových půdách. Třicet devět vesnic má právo klasifikovat svoje vína jako Beaujolais Village. Nejlepší vína z Beaujolais pochází z 10 obcí, v kterých mohou místní vinaři označovat svá vína jako Beaujolais Cru.
Aby se zabránilo tomu, že úspěch Beaujolais Nouveau půjde na úkor tradičních a seriózních vín, vešlo v platnost nové nařízení, které produkci mladých vín omezuje. Každý vinař by neměl zpracovat více než polovinu svých vinic jako Beaujolais Nouveau.
Klima v Beaujolais
Klima je kontinentální, což znamená, že je vyšší rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší průměrnou teplotou v průběhu roku, tj. teplá suchá léta a chladný nástup podzimu a zimy. Srážky jsou pro pěstování révy vinné přiměřené (740 mm za rok). Řeka Aone zmírňuje teplotní extrémy. Region často ovlivňuje studený vítr Mistral, který může v chladném a vlhkém začátku léta narušit proces kvetení. Mistrál může také narušit tenkou slupku bobulí odrůdy Gamay během jejich zrání. Aby se vinaři vyhli těmto negativním vlivům, nejčastěji volí nízké vedení révy a přizpůsobují tomu i orientaci vinic.
Půda a terén v Beaujolais
Severní část regionu, kde se nachází jak Beaujolais Cru tak i Beaujolais-Villages je hornatější (200 – 500 m n. m.) a zdejší půda, má především pisčitý povrch s kombinací především žulového a popř. břidlicového podloží. Taková půda dobře odvádí vodu, což zdejší révě svědčí. Zdejší vinice mají jižní a jiho-východní orientaci, aby se maximalizovala expozice slunci. Gamay na nejlepších polohách v této části dává vínům intenzivní ovocný charakter. Z výše uvedených důvodu se v této části Beaujolais sklízí dříve než v jižnější a plošší časti regionu, kde se vyrábějí především vína Nouveau a Beaujolais AOC. Jižní část má také většinou bohatší půdy.
Odrůda Gamay Noir
Odrůda Gamay pučí brzy, a tak je velmi citlivá na jarní mrazíky. Větrné a studené podmínky během kvetení ji také nesvědčí. Má velmi tenkou slupku, která je nachylná na plísňové choroby. Protože se jedná o odrůdu, která brzy dozrává, je nutné hrozny sklidit ještě před podzimními dešti. Gamay je velmi plodná odrůda a je potřeba omezovat její výnosy, pokud chce vinař vytvořit kvalitní víno.
Tradičně je Gamay pěstováno jako nižší keř, což poskytuje ochranu před větrem. Tento způsob vedení je zachováván již jen převážně na svažitých vinicích. Stále více se ovšem uplatňuje vedení révy, které umožňuje mechanizaci, a tím produkci levnějších vín.
Typický profil Beaujolais Nouveau nebo Beaujolais Village
Beaujolais má většinou světlejší barvu s namodralým okrajem, lehké tělo a střední až vyšší kyselinu, střední až vyšší obsah alkoholu a nízkou úroveň tříslovin. Většina vín z Beaujolais je vyráběna (semi-)karbonickou macerací, která se může projevovat estery ve formě aroma banánů, žvýkačky. Primární aroma odrůdy Gamay je založeno na červeném ovoci. Při slepé degustaci lze typické Beaujolais zaměnit za Valpolicellu, která prošla karbonickou macerací. Valpolicella se ovšem projevuje vyšší kyselinou a dominancí višňového aroma. Tradiční Beaujolais (např. Villages) je báječné lehčí víno pro letní dny a grilovačky, zvláště pokud preferujete především červená vína.
Vzhled
Aroma
Chuť
Servis & Archivace
Typický profil Cru Beaujolais
Vína z Cru Beajolais jsou vyráběna tradičním způsobem (nikoli pomocí semi-karbonické macerace) a často je také vinaři školí v dubových sudech. Tato vína jsou více tříslovinová a je obtížné v nich rozpoznat “Beaujolais” původ, naopak jsou často velmi snadno zaměnitelná s červeným Burgundským z Pinot Noir.
Vzhled
Aroma
Chuť
Servis & Archivace
Cru Beaujolais: 10 nejlepších poloh
Na severu vinařského regionu Beaujolais, který sousedí s jihem Burgundska, má 10 nejlepších poloh svůj vlastní status AOC/AOP (Appellacion d’Origine Contrôlée/Protége). Na rozdíl od Burgundska se nejedná o jednotlivé vinice, ale o celou oblast. Rozloha jednotlivých cru je mezi 250 – 1 300 ha. Pod tímto označením mohou být na trh uváděny pouze červená vína.
1
Moulin-á-Vent AOC:
Král Beaujolais cru
611 ha
Tato apelace dává nejkoncentrovanější a nejvíce dlouhověká vína z Beaujolais. Jmenuje se podle mlýnu, který se nachází na vrcholku apelace. Žulové podloží s pisčitou půdou bohatou na magnesium dává vína, která se svým stylem nejvíce přibližují vínům ze slavnějšího burgundského Côte d’Or. Vína mají většinou největší strukturu, koncentraci ovoce a třísloviny, které jim umožňují zrát 4 – 9 let v láhvi. V nejlepších ročnících se mohou v archivu zlepšovat dokonce až 20 let. Někteří producenti vína školí v dubových sudech, což ale není pro tuto apelaci typické; ovšem právě tato vína se nejvíce podobají těch slavným ze Zlatého úbočí.
Domaine Paul et Éric Janin, Labruyére, Chateau de Chatelard, Chateau des Jacques
2
Morgon AOC:
Druhé největší Cru a jeho svůdná plná koncentrovaná vína
1 111 ha
Vína ze zdejší nejslavnější jižně orientovaná vinice Côte de Py, se vyznačují výrazným aroma černých třešní, červeného ovoce a tříslovinami, které umožňují vínu zrát 5 – 20 let na láhvi.
Domaine Daniel Bouland, Domaine Lapierre (průkopník naturálního vína v regionu), Domaine Jean Foillard, Domaine Louis-Claude Desvignes, Mee Godard, Domaine Piron.
3
Brouilly AOC:
Nejrozlehlejší a nejjižnější Cru a jeho šťavnatá mladá lehká vína
1 300 ha
Brouilly patří mezi dvě zdaleka největší cru v Beaujolais. Je to nejjižnější a také o něco málo nejteplejší oblast mezi Cru Beaujolais. Produkují se zde lehčí, ale zase více parfémovaná vína. Potenciál zrání je 3-5 let.
Chateau de la Chaize
4
Fleurie AOC:
Královna Beaujolais, Nejženštější vína z všech Cru
822 ha
Písčité půdy v jižní části Fleurie pomáhají vytvářet lehčí a až středně plná parfémovaná vína, kterými je tato apelace ve světě proslavená. Ovšem na severu této apelace, vedle Moulin-á-Vent, jsou půdy více jílovité, které dávají těžší vína s o poznání nižší kyselinou a plnějším tělem. Potenciál zrání je 5-10 let.
Domaine (Michel) Chignard, Domaine du Vissoux (víno Fleurie Poncié, Fleurie AOC) a Domaine de la Grand’Cour.
5
Chiroubles AOC:
Nejvýše položené cru s nejlehčími navoněnými víny
237 ha
Toto je nejvýše položené cru, kde se vyrábějí nejlehčí a navoněná vína (červené bobulové ovoce s tóny fialek) s výraznou kyselinou. Samozřejmě obrovský vliv má na vína zdaleka nejnižší průměrná teplota v rámci Cru Beaujolais. Potenciál zrání je 2-5 let.
Domaine des Marrons Vieilles Vignes
6
Juliénas AOC:
Nejstarší Cru, nejproměnlivější půda, ale také i kvalita
568 ha
V rámci Juliénas AOC se nachází jedny z nejstarších vinic v Beaujolais. Tradice se datuje až do časů starého Říma za vlády císaře Césara, podle kterého se apelace jmenuje. Vinice jsou na strmých svazích ve vyšší nadmořské výšce. Vína z Juliénas jsou méně rafinovaná, spíše robustní s tóny tmavého červeného ovoce a jisté zemitosti. Kvalita vín je velmi různorodá. Nejvíce si je vychutnáte po 2-4 letech od sklizně, i když nejkvalitnější mohou zrát 5 – 10 let na láhvi.
Chateau Fuissé
7
St-Amour AOC:
Nejsevernější, ale i nejromantičtější ze všech Cru
320 ha
St-Amour se nachází jen několik kilometrů od Macôn; jde tedy o nejsevernější z Cru Beaujolais a současně i jedno z nejmenších. Většina vinic je na jihovýchodně orientovaných svazích v nadmořském výšce 250 m n. m. S ohledem na velikost apelace, její atraktivní název jsou vína dražší vzhledem k jejich kvalitě. Asi není překvapením, že poptávka po nich dramaticky vzroste kolem Sv. Valentýna (prodá se 1/4 roční produkce). Vzhledem k proměnlivosti půdního složení se zde vyrábějí 2 styly vín – lehká, ovocná a snadno pitelná vína, které je nejlepší konzumovat do 12-15 měsíců od slizně, a současně i strukturovaná s tóny koření, které často dosáhnout vrcholu po 4-5 letech od sklizně. Nejlepší exempláře mohou úspěšně zrát v láhvi i po dobu 10 let.
Domaine des Billards
8
Côte de Brouilly AOC:
Elegantní vína ze svahů sopky
304 ha
Côte znamená ve francouštině “svah”. Ovšem vinice této apelace se nacházejí na vyhaslé sopce, kde jsou lépe vystaveny slunečnímu záření a mají půda lépe odvádí vodu než vinice v rovinaté apelaci Brouilly. Vulkán byl pojmenován podle římského vojevůdce Brulia. Vyzrálejší hrozny tak dávají více bohatá, vážnější, středně plná vína než ta z Brouilly. Potenciál zrání je 4 – 6 let.
Chateau Thivin, Laurence Rémy Dufaitre
9
Chénas AOC:
Nejvzácnější Cru
237 ha
Víno Chénas je nejvzácnější z Cru Beaujolais. Je docela podobné burgundskému stylu. Vína jsou robustnější s typickým květinový aroma fialek a pivoněk s tóny koření. Podobně jako jejich soused z Moulin-á-Vent mohou zrát na láhvi 6-10 let.
Paul-Henri Tillardon
10
Régnié AOC:
Nejnovější Cru
400 ha
Oblast Régnié byla “povýšena” na Cru Beaujolais v roce 1988 a stala se tak nejmladší apelací v elitním klubu. Zdejší vína mají trochu z těla a strukturu Morgonu v kombinaci s ovocností Brouilly. Vína jsou jemná, ale ziva s chute malin a často i koření , cozy je činí jedinečnými. Potenciál zrání je 3-5 let.
Julien Sunier
